Plán péče narýsoval, jak se starat o Šumavu

ŠUMAVA První zóna šumavského parku, kde člověk ponechává přírodu svému osudu, bude největší v historii. V jejích okrajích se ale bude zasahovat proti kůrovci, aby se nešířil do okolních lesů. Park se více otevře turistům i vědcům, vysazovat se budou ve větší míře jiné stromy než smrky a nové stavby budou muset více zapadat do rázu šumavské krajiny.
To jsou nejzásadnější body návrhu nového plánu péče o šumavské lesy, který leží na ministerstvu životního prostředí. Zásadní dokument má upravit pravidla na dalších 15 let.
Ekologičtí aktivisté ale tvrdí, že udělá jediné: překlopí park z ochrany přírody na aktivní lesní a zemědělské hospodaření. Schyluje se tak k další válce o budoucnost šumavských lesů...
Návrh plánu péče na roky 2014 až 2028, který MF DNES prostudovala, má i s přílohami, mapami a seznamy více než 400 stran. Rada šumavského parku, v níž sedí šumavští starostové, politici, podnikatelé i vědci, už jej schválila. Nyní leží na ministerstvu životního prostředí a do konce února se k němu může kdokoliv vyjádřit. S připomínkami se pak musí ministerstvo vypořádat a poté návrh schválí.
Ač okolo něj není tolik rozruchu jako při předchozích návrzích zákona o národním parku, dopad má stejný. Je to kuchařka, podle níž se v budoucnu bude pečovat o celé území 68 tisíc hektarů národního parku. Změn, které přináší, je řada.
Nejzásadnější je okamžité zvětšení a následné rozdělení první zóny na dva druhy. Nyní zabírá nejpřísněji chráněné území 13 procent z celkové rozlohy parku a je rozdrobené do 135 ostrůvků po celé rezervaci. Po schválení plánu péče se rozšíří na 26 procent území a scelí se do 35 částí. Z této plochy budou ještě čtyři procenta, kde se bude zasahovat proti kůrovci.

Vytvořili nárazníkový pás podél hranice s Rakouskem

Pro představu: budou to nárazníkové pásy, ve kterých se bude zastavovat kůrovec, aby se nešířil do okolních lesů. Tak se už dnes chrání lesy okolo Smrčiny u Nové Pece, kde vznikl takový pás podél českorakouské hranice, aby lýkožrout nemohl létat do rakouských lesů kláštera Schlägl, který je využívá jako hospodářské.
"Tato zóna nepustí kůrovce, aby likvidoval další plochy v jiných zónách než v první ponechané svému osudu," vysvětlil předseda Svazu šumavských obcí a starosta Modravy Antonín Schubert.
Nyní ještě konkrétněji k navrhované první zóně – podle plánu bude 15 004 hektarů zcela bez zásahu člověka, 2 741 hektarů s možným bojem proti kůrovci. A tam se bude moci kácet i pomocí pil. "V bezzásahové části první zóny se nebudou udělovat žádné výjimky," slibuje ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek.
Přílohou plánu péče je i konkrétní mapa, která přesně zobrazuje oba typy první zóny. Místa, kde se bude moci zasahovat proti kůrovci v první zóně, jsou okolo obcí Kvilda, České Žleby, Horská Kvilda, Srní či Prášily. "Jsou to zóny navazující na lesní majetek Kašperských Hor nebo města Volary či příhraniční část navrhované první zóny Trojmezná a Smrčina na hranici s Rakouskem. Pokud tam však nebude kůrovec, nic se v těchto zónách samozřejmě dělat nebude," dodal Mánek.
» Pokračování na straně B3 Jak se 15 let starat o Šumavu

» Pokračování ze strany B1 Spor mezi ekologickými aktivisty a vedením šumavského parku je na spadnutí a to i přesto, že první zóna bude vůbec největší v historii. Plán péče navrhuje, aby po 45 letech bylo ponecháno svému osudu 35 procent šumavských lesů, Hnutí DUHA by si ale představovalo až polovinu území, a to do roku 2030.
"Současný návrh plánu péče ruší národní park, jak je chápán ve světě, a přeřazuje ho z druhé kategorie podle Světového svazu ochrany přírody IUCN do čtvrté. Místo ochrany přírodních procesů se přistupuje k aktivnímu lesnímu a zemědělskému hospodaření. Můžeme tomu říkat dál národní park, ale je to podvod. Už pracujeme na připomínkách, které vzneseme," komentoval včera Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Slova o 50 procentech rozlohy parku ponechané už za šestnáct let svému osudu jsou pro šumavské starosty noční můrou. Tvrdí, že právě ponechání takového prostoru Šumavy napospas přírodě by znamenalo další kůrovcovou kalamitu, následnou další těžbu stovek tisíc kubíků dříví a uschlý les okolo obcí.
"Padesát procent bezzásahového území je holý nezodpovědný nesmysl, který by vyhnal lidi ze Šumavy. A to jak ty, kteří tu žijí, tak i návštěvníky. Nastala by exploze kůrovcové kalamity, bylo by opět vytěženo mnohem více dříví a kůrovce bychom zastavovali až u Sušice, Klatov, Vimperka a Volar," předpovídá starosta Modravy Schubert, původní profesí lesník.